Senhals an der Mosel-kemp Nehren 12.9 -15.9 2019
No a je tu zaří,leto končí ale i přesto dává poslední hřejivé paprsky a my vyrážíme do Německa do míst které moc dobře znám, bydlel jsem tam totiž 11 let a hrál jsem tam v hotelu Deis.Byla to krásná doba,vždy o svém volnu jsem se procházel podle Mosely až do Nehrenu,kolem kempu a pak to bral vinicemi zase zpět k hotelu kde jsem bydlel v malem domku.
Ted když jedu po dálnici zase tou samou cestou se mi to vše vybavuje,ty večery,sranda ale i starosti jak tomu bývá.Za tu dobu jsem tam měl pár dobrých přátel a na ně jsem se také těšil.Cesta ubíhá ale zdá se mi,že ta dálnice je nekonečná a přitom jsem to kdysi jezdil skoro každý týden, a ted už mě to zmáhá,jo leta jsou znát.
Čas běží a já koukám na hodinky a je 20.00 to znamená že již nejsme daleko.Přijíždíme pomalu ke kempu Nehren který skoro sousedí s mou vískou kde jsem žil a dělal muziku. Každá vesnice má svuj kemp,ale já si vybral právě sousední,nebot má rovinatý povrch a mě se tam bude dobře zajíždět,nebot mám velký obytnák.Zastavuji na daném místě,které nám ukázal majitel kempu a jelikož je večer,tak něco maleho k snědku,kouknem na TV a jdeme spát nebot ráno vyrážíme na kolách na jizdu kolem Mosely až do Cochemu.
No rano je pošmourné,očista,snídane, a vyrážíme .Nejdříve jedeme do malebného městečka které se pyšní názvem „perla na Moslu“ a to Beilstein.Je to starobylé městečko s hradem s hrázděnými domy.které opravdu stojí za návštěvu a my tam také míříme.Cesta na kolech ubíhá nádherně,jedeme po cyklostezce a také skrze vinice až dorazíme na místo.Beilstein je opravdu nádherné místo a my ho jdem prozkoumat.Už jsem tam sice byl mnohokrát,ale chci vše ukázat taky druhému členu osádky a tak jdem. Zastavíme se v malé vinárně a dáváme si vínko a kavičku. Po občerstvení se vydáváme na hrad,šlapem do kopce a na konci nás čeká nádherná vyhlídka.
Hrad Meternich,který se vypíná nad vesničkou Beilstein byl zničen nejdřív Španěly, a po opravách ho dodělal Ludvík IV se svými mušketýry a tak tam stojí dodnes.Sice je z něho ruina,ale stále se majestátně vypíná na řekou Moselou a jako by stále plnil své povinnosti a hlídal vodní cestu jako to dělal v minulosti. Vše jsme si prohlédli, a zase pomalu vyrazili na další cestu a to bylo město Cochem. Ted už to nebylo daleko a tak po malé chvili přijíždíme k mostu a před námi se rozestírá překrásné město s majestáním říšským hradem.
I tohle město má svou starobylou část,kterou navštevujeme a pomalu se vydáváme do kopce na hrad.No funím tedy pekně,je to vysoko,ale konečně se tam dohrabem a já i Pavla si užíváme nádherné vyhlídky.Navštěvu hradu jsme odpískali nebot naval lidí byl strašný a tak jsme se zase vratili zpět do města,ja si dal zmrzku a pomalu se vydali zase zpět do kempu.
Druhý den jsme vyrazili na druhou stranu, a projíždíme spousty stellplatzu, které mijíme a pokračujeme uspěšně ke svému cili.Projíždíme malebnými vesničkami a vinicemi až se před námi rozprostře majestátní trosky starého kláštera z roku 1190.Prohledneme si ho,nebot zde kráčela historie, a zase pokračujeme dál,tentokrát po druhé straně Mosely,po prašné cestě až se dostanem na lesní cestu.Nic moc, a je to znát i na Pavlině obličeji,že se jí tahle cesta nelibí ale co se dá dělat.Za chvilku dojedem do Seinheimu a pak už zase zpět do kempu.Já jdu navštivit své přátelé a podivat se do Hotelu kde jsem tolik let hrál.Pokecám s majitelem a mým kamaradem Fritzem a jeho manželkou Monikou,zavzpomínáme na staré časy,popijem a rozloučím se.Jdu navštivit bráchu Fritze a to Ralfa a jeho ženu Lucku,která je z Čech. Ralfa mám moc rád,za mých mladých let byl hodně se mnou,pomahal mi,abych se tam necitil tak cize.No jeho krásnou ženu Lucku mám taky moc rád,je pro mě jako mladší segra a Ralf bracha…jsem rád že tam stále jsou,připominají mi moje mladí na Moslu.
No všechno jednou končí a i já se musím rozloučit a vyrazit zase k domovu
s tím,že se zase brzy vrátím….
